Kontakty

Logo knihovny

W. Churchilla 3
Ústí nad Labem
400 01

tel.: 475 209 126 (lidová část)
tel.: 475 220 811 (vědecká část)
fax: 475 200 045
SMS: 733 121 808
IČO: 00083186
e-mail: knihovna@svkul.cz
www: http://www.svkul.cz/

další kontakty

kalendář akcí

duben

POÚTSTČTSONE
2627282930311
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30123456

Doporučujeme

Ptejte se knihovny

Systém Kramerius

Kramerius4

Wifi logo

Webarchiv logo

dějiny Severočeské vědecké knihovny

České knihovnictví v Ústí do roku 1945

Knihovnictví v Ústí nad Labem má dlouholetou tradici. Ve prospěch české spolkové knihovny uspořádala Česká vzdělávací beseda silvestrovskou zábavu již roku 1875, od roku 1879 se tato knihovna začala řídit knihovním řádem. S nástupem nového století, roku 1900, byl pro ni zakoupen dům v Revoluční ulici č. 78. V roce 1920 se stala dělnickou knihovnou, která působila do roku 1930, kdy většinu svého fondu věnovala české menšinové knihovně. Ta byla zřízena na základě knihovnického zákona z roku 1919 a půjčovat začala 4. dubna 1922 v domku na dvoře budovy německé školy v Solní ulici. Od listopadu 1925 působila tato česká veřejná knihovna na Kostelním náměstí č. 7. Po Mnichovském diktátu byla v září 1938 zapečetěna a většina jejího fondu byla později zničena.

Německá knihovna

V roce 1896 byla ústecké veřejnosti zpřístupněna stosvazková knihovna Svazu Němců severozápadních Čech, která byla v r. 1899 převedena do správy města jako Lidová knihovna a čítárna města Ústí. Od roku 1912 do roku 1945 sídlila v moderní budově na Lidickém náměstí (od r. 1922 pod názvem Městská knihovna), která však byla pobořena během amerických náletů na Ústí nad Labem v dubnu 1945.

Ústecká veřejná knihovna 1945-1995

Počátky ústecké knihovny

Poválečná historie knihovny se začíná psát v létě roku 1945, kdy se do města stěhují z vnitrozemí noví obyvatelé. Česká knihovna neexistuje a na opravu německé knihovny nejsou peníze. (Později se však ukázalo, že demolice polorozbořené budovy a odklizení trosek stálo přesně tolik, kolik bylo rozpočtováno na její opravu!)

Městská knihovna se přihlásila k životu počátkem srpna 1945, když jí město přidělilo místnost v ředitelně obecní školy v nynější Brněnské ulici. Zde se ještě pro veřejnost nepůjčovalo. První zaměstnanec Josef Petrásek zpracovával fondy na jednom ze třech psacích strojů, které se podařilo zkompletovat ze šesti, jež se našly v troskách německé knihovny při hledání notového materiálu. V listopadu 1945 se knihovna přestěhovala do ulice Prokopa Diviše č. 12, kde bylo umístěno již výpůjční oddělení společně pro děti a mládež, bez čítárny a bez příruční knihovny. Později přibylo malé skladiště, místnost pro katalogizaci a pro manipulaci s knihami. Knihovna byla pro veřejnost otevřena 16. listopadu 1945. Protože fond, který nabízela čtenářům, nebyl velký (na konci roku 4050 svazků, z toho 2000 svazků se podařilo zachránit z bývalé české menšinové knihovny, ostatní byly zakoupeny a zlomek pocházel z německé knihovny), půjčovala se jedna kniha na 14 dní. Přesto ji na konci roku využívalo 602 dospělých a 86 dětí.

V roce 1946 byly pro knihovnu nalezeny vhodnější prostory v bývalé Foustkově kavárně v Revoluční ulici č. 41. Ze starých stolů byl vyroben velký čtenářský stůl a použity byly regály získané z bývalé německé knihovny. Nově vybavená knihovna byla slavnostně otevřena 14. října 1946. Čtenářům a zaměstnancům sloužilo výpůjční oddělení spojené vnitřními schody a výtahem se skladištěm, čítárna novin a časopisů, studovna s příruční knihovnou, hudební knihovna a knihovna mládeže s čítárnou. V knihovně pracovalo 8 zaměstnanců (včetně šatnářky a uklízečky), prvním ředitelem byl dr. František Hejldr. František Hejl. Na podzim 1946 byla otevřena také první pobočka v Předlicích. Od roku 1947 byla Ústřední knihovna města Ústí nad Labem otevřena pro dospělé šest dní v týdnu po čtyřech hodinách, oddělení pro mládež také čtyři hodiny, ale jen pět dní týdně. Zápisné činilo 10 Kč, legitimace 10 Kč, za 1 svazek beletrie půjčený na 3 týdny se platila 1 Kč. Na konci roku měla knihovna 1983 čtenářů. Byly otevřeny další pobočky - v Krásném Březně, Trmicích a na Bukově.

Rok 1948 se nepříznivě odrazil ve struktuře fondu, neboť byla vyřazena anglo-americká, religiózní a legionářská literatura. Počet čtenářů v ústřední knihovně překročil 2000. V listopadu byla knihovně přidělena budova ve Velké Hradební 49budova ve Velké Hradební 49 (vila textilního továrníka K. H. Wolfruma postavená v letech 1913-1915), kde po válce sídlila oblastní úřadovna ministerstva informací. V prosinci proběhlo stěhování knihovny do prvního vlastního objektu, i když pro provoz knihovny nepříliš vhodného.

První roky v budově ve Velké Hradební

Ačkoliv se už od roku 1946 hovořilo o nutnosti výstavby nové budovy pro knihovnu, půl století zůstaly tyto plány pouze vzdálenou nadějí a vila ve Velké Hradební sloužila až do roku 1993 jako jediná budova centrální knihovny.V této nové knihovně se začalo půjčovat v roce 1949. Výpůjční doby se podstatně rozšířily - půjčovna od pondělí do pátku 13.00 - 19.00, v sobotu 9.00 - 12.00, čítárna a studovna dokonce ve všední dny do 22 hodin, v sobotu a (!) v neděli (!) od 9.00 do 12.00. Provoz celé knihovny byl zajišťován šesti až osmi lidmi (!). Síť poboček se rozšířila o pobočku na Střekově.

Od roku 1950 se začaly organizovat přednášky o české a sovětské literatuře, fond byl rovněž přizpůsoben požadavkům nové doby - ve velkých počtech se nakupovala díla sovětských autorů. Knihovna začala plnit funkci krajská lidová knihovnakrajské lidové knihovny. Pro děti byl zakoupen promítací přístroj, od listopadu 1951 se v čítárně a později v samostatné místnosti promítaly v sobotu odpoledne filmy. Začala tradice kulturních večerů s ústeckými umělci. V roce 1952 vyšla tiskem první bibliografie. Knihovna provozovala půjčovnu, čítárnu novin s příruční knihovnou slovníků, studovnu, bibliografické oddělení, veřejnou informační službu, okresní oddělení putovních souborů (pro lidové knihovny v 78 obcích), poradnu lidové tvořivosti, přednáškové oddělení, diskotéku a knihovnu mládeže, o rok později byla vytvořena oddělení sovětské literaturystudovna s příruční knihovnou a časopisy.

O činnosti knihovny byl natočen krátký film. Na konci roku byla knihovna s 11 zaměstnanci přejmenována na Krajskou knihovnu Maxima Gorkého, v souvislosti s tím vzniklo oddělení sovětské literatury se samostatnou studovnou sovětských vědeckých originálů. Činnost zahájil také kabinet pro studium hudbyKabinet pro studium hudby a dramatu jako speciální studovna pro poslech hudebních skladeb. Knihovna začala plnit funkci krajské knihovny "s péčí o vědeckou a naučnou literaturu". Již tehdy se začal projevovat nedostatek prostor, který měl být řešen přístavbou čítárny a skladu, byl dokonce zpracován projekt. Ale v roce 1954 ani v dalších letech se na rozšířeni prostor knihovny nenašly peníze. Vedle mnoha tradičních propagačních akcí, jakými byla hlasitá čtení rozšiřovaná ampliony do okolních ulic, uskutečnila ústecká knihovna poprvé v naší republice nový druh propagace, a to v železničním voze s cestujícími. V tomto roce obdržela knihovna čestné uznání a o rok později Čestný štít a titul Vzorná lidová knihovna v celostátní soutěži knihoven Budujeme vzornou lidovou knihovnu.

Roku 1956 byly otevřeny nové pobočky v Krajském ústavu národního zdraví a na Červeném vrchu. Z publikační činnosti byl nejvýznamnějším počinem katalog hudebnin, o který projevily zájem i specializované prodejny v Čechách a na Moravě, příspěvkem do diskuse o systematickém třídění se stalo vydání příručky Nástin systematického třídění knihovnického, které vypracoval dr. Fr. Hejl. Toto třídění spočívalo v kombinaci velké abecedy, arabských číslovek a malé abecedy a používalo se v krajské a okresních knihovnách Ústeckého kraje řadu let. V knihovně byla nově upravena přednášková místnost, kde se konaly úspěšně hudební a literární večery a besídky. V roce 1958 přešla knihovna pod správu města a stala se z ní Městská knihovna Maxima Gorkého, i když její krajská funkce zůstala zachována.

Ústecká knihovna v šedesátých letech 20. století

Počátkem 60. let se počet zaměstnanci knihovny v šedesátých letech 20. stoletízaměstnanců zvýšil na 19, byla rozšířena bibliograficko-informační služba a okresní metodické oddělení. Rozšiřování fondu si vynutilo budování nových skladů v suterénu budovy, z toho důvodu muselo být zrušeno dětské kino. Otevřena byla nová pobočka Střekov - Osada, z ekonomických důvodů musela být zrušena pobočka v Krajském ústavu národního zdraví. Roku 1961 došlo k významné vzhledové změně půjčovaných knih - začaly se balit do průsvitné fólie místo dosavadního hnědého papíru. V roce 1962 nastává opět změna v názvu, z Městské knihovny se stává Knihovna Maxima Gorkého a stává se univerzální vědeckou knihovnou. Vedle funkce městské knihovny a střediska metodických a bibliograficko-informačních služeb pro knihovny okresu plnila i funkci krajskou, což znamenalo koordinovat bibliografickou činnost knihoven v kraji, vést statistiku knihoven v kraji, vydávat pro ně bulletin apod. V tomto roce dochází ke změně vedení, dr. František Hejl odchází do důchodu a řízení knihovny přebírá Jaroslav PrskavecJaroslav Prskavec. Na podzim byla otevřena technická studovna, o rok později přeměněna ve vědeckotechnické oddělení, vznikla nová pobočka ve Všebořicích. Velkému zájmu se tradičně těšily besedy spisovatelů se čtenáři. V roce 1963 začala rovněž první celková revize fondu knihovny.

Krajskou knihovnu Maxima Gorkého tvořily od roku 1964 čtyři úseky: středisko doplňování, zpracování a ochrany knihovních fondů, bibliograficko-zpravodajská a výpůjční služba (s vědeckotechnickým a přírodovědným oddělením), metodický kabinet a hospodářská správa. oddělení pro děti a mládežOddělení pro děti a mládež se přestěhovalo do nově postaveného Domu kultury pracujících (Velká Hradební 19), kde setrvalo 30 let až do konce roku 1994. V tomto roce vznikl základ fondu regionální literatury, začal se budovat předmětový katalog a o rok později začaly práce na systematickém katalogu. Revize knihovního fondu skončila v dubnu 1965. Na podzim 1965 bylo otevřeno oddělení společenských věd a umění, svou činnost ukončila pobočka Střekov - Osada. Další z neuskutečněných návrhů předpokládal stavbu nové budovy knihovny na Mírovém náměstí vedle spořitelny na místě bývalého soudu. Na konci roku pracovalo v knihovně již 40 pracovníků.

Rok 1968 a jeho důsledky pro ústeckou knihovnu

Pražské jaro 1968 našlo odezvu i u pracovníků knihovny. Vypracovali výběrový seznam literatury v anglickém jazyce a připojili se k výborům na ochranu svobody tisku. Po srpnové invazi vyjádřili písemně podporu A. Dubčekovi a dalším politikům a několik pracovníku bylo vystaveno tvrdým normalizačním postihům. Nedostatek skladovacích prostor vedl k vybudování nového skladu pod zadní pohled na budovu lidové knihovnyzahradou, do kterého byl přestěhován fond naučné literatury. Ke konci roku pracovali v knihovně 54 zaměstnanci. V roce 1969 se začaly upravovat podkrovní místnosti pro další pracoviště knihovny. Zpětně byly zkatalogizovány všechny svázané časopisy. V polovině roku byl odvolán z funkce ředitele Jaroslav Prskavec a dočasným řízením byl pověřen Zdeněk Vojtek. V říjnu 1970 byl jmenován novým ředitelem Ladislav Zoubek.

Podle příkazu Ministerstva kultury začala roku 1971 očista knihovních fondů od "politicky nevhodné" literatury. Na základě jednání byla uzavřena dohoda o koordinaci činnosti mezi ústeckou (humanitní obory) a libereckou knihovnou (technické obory). Na základě této dohody byly zakoupeny faksimile Vyšehradského kodexu, Velislavovy bible a Kroniky trojanské. V tomto roce byla vydána první bibliografická ročenka Severočeský kraj v tisku 1967. Pro usnadnění dopravy knih ze skladu byl uveden do provozu nákladní výtah. V roce 1972 byl v oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů reorganizován systém přírůstkového zpracování fondu, zavedeny nové základní signatury a začal se řadit místní katalog. Vyšlo prvních pět čísel nástěnkového a bibliografického materiálu Výběr kulturních výročí (vychází dodnes). Pobočka Červený vrch se přestěhovala do nových prostor na sídlišti Hornická - Stará. V únoru 1973 zahájil činnost úsek centrální krajské katalogizace, kdy tištěné katalogizační lístky byly rozesílány do 40 knihoven kraje. Knihovna získala budovu bývalé školy na Čeřeništi k vybudování odlehčovacího skladu.

Knihovna začíná plnit funkci vědecké knihovny

V roce 1974 byl vypracován nový statut knihovny, v němž byly definovány funkce krajské ústřední a vědecké knihovny. V průběhu roku 1975 probíhala rozsáhlá adaptace knihovny bez přerušení provozu. Vzniklo oddělení politické literatury (10 studijních míst), studovna s fondem příručkového charakteru se čtecím přístrojem (9 míst), oddělení časopisů a oddělení speciálních fondů se zařízením pro sluchátkový poslech. V ústřední půjčovně byly přemístěny regály a zřízena bibliograficko-informační služba. Zrušena byla oddělení přírodních věd a techniky a oddělení společenské literatury a umění. Ve druhém pololetí roku byla zahájena potřebná stavba garáží a dílny v blízkosti knihovny a v budově na Čeřeništi byly ukončeny adaptace. O rok později byla pro potřebu knihovny uvolněna budova ve Velké Hradební č. 51, tzv. "domeček", v jehož sousedství byla ukončena stavba garáží a dílny. Počátkem roku 1977 zahájila provoz pobočka zvukové knihovny pro nevidomé jako první v Severočeském kraji. V listopadu 1978 se reorganizovalo oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů, ze kterého vznikla oddělení dvě: oddělení doplňování a evidence knihovních fondů a oddělení zpracování knihovních fondů.

1. dubna 1979 byl změněn název knihovny na Státní vědecká knihovna Maxima Gorkého a od července jí bylo přiznáno právo na příjem povinných výtisků knih (od ledna 1996 omezeno jen na publikace vydané v regionu) a českých časopisů. Zároveň začal platit nový organizační řád, podle něhož se knihovna rozčlenila na útvar pro vědecké služby a odbornou práci (ÚVSOP), útvar pro kulturně výchovnou činnost (ÚKVČ) a ekonomicko-provozní útvar. ÚVSOP zahrnoval: oddělení doplňování a evidence knihovních fondů, oddělení zpracování knihovních fondů, oddělení politické literatury a oddělení studoven, ÚKVČ: ústřední půjčovnou pro dospělé, oddělení bibliograficko-informačních služeb, oddělení pro děti a mládež a pobočky. Nová pobočka byla otevřena na sídlišti Severní terasa. Vzhledem k velkému počtu docházejících povinných výtisků periodik musela být zrušena studovna a vytvořen z ní sklad časopisů. Současně byl omezen volný výběr časopisů a do uvolněných regálů přesunut příručkový fond studovny.

Osmdesátá léta 20. století

V novém výpůjčním řádu z roku 1981 bylo zrušeno vybírání základních čtenářských poplatků. Pro oblíbené hudební večery byl v roce 1982 zakoupen klavír Petrof. Počet pracovníku překročil 80 přepočtených úvazků. Roku 1983 byla zpracována další studie přístavby knihovny v zahradě. V následujícím roce knihovna uspořádala pro veřejnost největší počet kulturních akcí, zejména koncerty a předpremiérové večery k Roku české hudby (jeden koncert dokonce natáčela Čs. televize). Provoz zahájila pobočka na Kamenném vrchu, uzavřena byla pobočka v Předlicích. Do adaptovaného ústředního skladu byly přemístěny knihy dočasně uložené na zámku ve Velkém Březně.

V roce 1986 byly poprvé zakoupeny nové typy dokumentů: kompaktní disky a videokazety. Fond knihovních jednotek překročil půlmilionovou hranici. Vzniklo regionální informační středisko, které začalo vydávat bibliografický měsíčník Kultura a umění Severočeského kraje. Opět byla zpracována studie na přístavbu knihovny do zahrady. Rok 1987 znamenal dlouho očekávané odlehčení skladišť v hlavní budově, neboť byl dostavěn sklad knih ve Vaňově s kapacitou cca 130000 svazků. Postupně se do něj přesunuly starší knihy naučné literatury a starší vázané časopisy. Roku 1988 začalo péčí regionálního informačního střediska vycházet nové periodikum Ústí nad Labem v tisku. Do oddělení speciálních fondů byl zakoupen první přehrávač kompaktních disků. Zvuková knihovna se přestěhovala do ulice Na schodech. Knihovna získala též nové skladové prostory v bývalé mateřské škole v Neštěmicích, kam se začal ukládat povinný výtisk beletrie a literatury pro děti. Tento sklad musel být pro časté krádeže v roce 1991 zrušen.

Začátkem roku 1989 byla uvolněna část tzv. "zvláštních fondů" pro využití ve knihovnách. Na podzim byly definitivně zahájeny výkopové práce na stavbě "Přístavba knihovny" v zahradě. V lednu 1990 byly knihovně nabídnuty k využiti tři podlaží v bývalé budově KV KSČ, kde mělo vzniknout tzv. Evropské kulturní centrum, ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků na adaptaci a provoz se od realizace ustoupilo. Do majetku knihovny však byla v červnu převedena budova bývalého Domu družby ČSSP ve Vladimírské ulici (nyní Winstona Churchilla) č. 3 (opět vila, postavena pro rodinu Weinmannovu v letech 1930-1933). V září zde byla otevřena velká čítárna novin a časopisů, která zabírala celé přízemí budovy. Do fondu se vrátily všechny zpracované knihy z uvolněných "zvláštních fondů". Přirozeným vývojem zaniklo Oddělení politické literatury a místo něj vznikla Studovna společenských věd, která byla postupně vybavena novou i starší literaturou z oboru společenských věd. Z názvu knihovny bylo vypuštěno jméno Maxim Gorkij, takže zůstala Státní vědecká knihovna v Ústí nad Labem. Zakoupeny byly první dva počítače a knihovnický software CDS/ISIS. Do důchodu odešel Ladislav Zoubek a novým ředitelem byl na základě výsledků konkursu od 1. července 1990 jmenován ing. Aleš Brožek.

Knihovna pod Ministerstvem kultury ČR

Od roku 1991 zřizovalo knihovnu Ministerstvo kultury ČR. V tomto roce byl vydán nový výpůjční a čítárenský řád, kterým byly opět zavedeny čtenářské registrační poplatky. V hudebním oddělení se začaly absenčně půjčovat kompaktní disky. Začaly se budovat první báze dat. Čtenářům začala sloužit nová pobočka v Mojžíři, z Bukova do Všebořic se přestěhovalo dětské oddělení a zvuková knihovna přesídlila ke svým uživatelům do areálu KARKO. Z majetkových důvodů byla uzavřena pobočka na Severní terase. Také rok 1992 byl ve znamení rušení, stěhování a otvírání nových poboček vzhledem k privatizacím objektů. V nových prostorách byla otevřena pobočka Krásné Březno a nová pobočka Stříbrníky s fondy uzavřené pobočky Severní terasa, činnost ukončila pobočka Střekov. V bývalém Domě družby se začaly provádět stavební úpravy, aby zde mohla působit lidová knihovna. Místo zrušeného skladu v Neštěmicích byla pronajata část krytu civilní obrany v Důlcích a konečně se začalo pracovat na přístavbě v zahradě. Pro malý zájem se přestaly vydávat Přírůstky zahraniční literatury a bibliografický měsíčník Kultura a umění Severočeského kraje. Knihovna se též stala zakládajícím členem Sdružení knihoven ČR a na konci roku byl vydán její nový statut.

V roce 1993 proběhla velká akce rozdělení knihovny do dvou budov. Postupně byl rozdělen fond půjčovny, v průběhu prvního pololetí se přestěhovala část zázemí do nových prostor a v srpnu, kdy byla knihovna pro veřejnost uzavřena, se stěhovala zbylá oddělení. Do budovy v nynější ulici W. Churchilla 3 se přestěhovalo hudební oddělení, ředitelství, ekonomický úsek, oddělení doplňování a evidence knihovních fondů, oddělení zpracování knihovních fondů a okresní metodické oddělení. Čítárna novin a časopisů byla přemístěna do suterénu, nabídka časopisů se snížila na populární periodika. Nově zde byla vytvořena půjčovna beletrie a populárně naučné literatury. Uvolněné prostory v budově ve Velké Hradební 49 byly využity pro vytvoření nových a větších studoven. Z bývalé ústřední půjčovny pro dospělé se stala půjčovna odborné literatury, v jejím sousedství vznikla všeobecná studovna (dříve zaplněná katalogy půjčovny). Studovna společenských věd se přestěhovala o patro výš do upravených prostor vzniklých propojením ředitelny, sekretariátu, krajského metodického kabinetu a kanceláře zástupce ředitele, do jejích bývalých prostor byl umístěn fond regionální literatury a vytvořena studovna. Krajský metodický kabinet byl přestěhován do bývalého ekonomického oddělení a přejmenován na konzultační a poradenské středisko pro knihovny. Upravena byla rovněž studovna výtvarného umění a oddělení časopisů.

Provoz v obou budovách byl slavnostně zahájen 1. září 1993. Pokračovalo vybavování knihovny automatizační technikou, od června 1993 je v provozu automatizovaný výpůjční systém kompaktních disků v hudebním oddělení, vytvořený v softwaru FoxPro.

Nedostatek finančních prostředků zpomalil budování přístavby, přesto se v roce 1994 podařilo dokončit některé dílčí akce, např. vybudování střešní konstrukce. Počátkem roku byla v budově v ulici W. Churchilla zprovozněna počítačová síť Novell a koncem května nainstalován knihovnický software Tinlib (později přejmenovaný na T Series). Finanční požadavky nového majitele Domu kultury byly důvodem k přestěhování oddělení pro děti a mládež do upravených prostor v suterénu lidové knihovny, které se uskutečnilo na konci roku. Vyklizen byl i sklad na Čeřeništi a předán novému majiteli. V tomto roce výrazně vzrostla propagace knihovny v tisku a počet článků o knihovně uveřejněných v jednom roce překročil stovku. Oddělení pro děti a mládež začalo sloužit v nových prostorách v lednu 1995.

Od ledna se rovněž veškerý knižní přírůstek začal zpracovávat pomocí software Tinlib a do zapřírůstkovaných knih se začaly vlepovat samolepky s čárovým kódem. Do okresního metodického oddělení byl zakoupen software LANius pro zpracování výměnných souborů. Počet poboček se snížil na sedm, neboť Trmice se osamostatnily a trmická pobočka se stala obecní knihovnou. V září 1995 se uskutečnilo slavnostní setkání bývalých i současných pracovníků knihovny k oslavě 50. výročí vzniku knihovny.

Po dokončení přístavby ve Velké Hradební 45

V roce 1996 byla dokončena přístavba ve Velké Hradební 45 a od 16. září 1996 začala sloužit veřejnosti. Ta od té doby může využívat půjčovnu odborné literatury v přízemí, všeobecnou studovnu v 1. patře a malou přednáškovou místnost ve 2. patře. Do všeobecné studovny byl přestěhován fond bývalé studovny společenských věd a do uvolněné místnosti přešel fond studovny výtvarného umění, která do té doby sousedila s oddělením časopisů. Místo původní všeobecné studovny vznikla literárně vědní studovna sousedící s regionální studovnou a bibliografickým oddělením. Přístavba byla vybavena počítači propojenými v síti a čtenáři mohli z některých vstupovat na Internet, na němž knihovna od května vystavila své stránky s doménou svkul.cz.

Během roku 1997 byl rozpočet knihovny výrazně snížen o tzv. balíčky a knihovna musela v polovině roku přistoupit ke zvýšení registračních poplatků u dospělých ze 40 Kč na 100 Kč, u dětí, studujících a důchodců z 20 Kč na 50 Kč. Na konci srpna 1997 byl zahájen zkušební provoz automatizovaného výpůjčního systému v půjčovně odborné literatury, který postupně plynule přešel do rutinního provozu v následujícím měsíci v tomto oddělení, v srpnu 1998 v půjčovně beletrie a populárně naučné literatury, v červnu 2001 v hudebním oddělení (kde byl nahrazen systém FoxPro softwarem T Series) a v říjnu 2001 v oddělení pro děti a mládež. Od ledna 1998 začal platit nový organizační řád, který zohlednil veškeré změny (vznik oddělení automatizace aj.), k nimž došlo za poslední roky. Od září téhož roku byl vystaven na Internetu online katalog knihovny. V roce 1999 proběhla rekonstrukce elektrických rozvodů a počítačové sítě ve Velké Hradební 49, takže mohly být do sítě zapojeny všechny počítače této budovy. Knihovna se připojila k vysokorychlostní síti akademických knihoven TEN 155 pomocí mikrovlnného spoje. Na konci roku 1999 se přestěhovala čítárna do místnosti v přízemí ve Velké Hradební 49, takže se od února 2000 mohl rozšířit volný výběr půjčovny beletrie a populárně naučné literatury.

V budově W. Churchilla se dokončila půdní vestavba a zahájila se rekonstrukce elektrických rozvodů a datové sítě, aby se i v oddělení pro děti a mládež mohlo vstupovat do online katalogu knihovny a na Internet.

Ústecký kraj zřizovatelem knihovny

Od července 2001 se zřizovatelem knihovny stal Ústecký kraj a 5. září byla schválena zřizovací listina s novým názvem naší organizace, Severočeská vědecká knihovna. V půdní vestavbě byl vytvořen víceúčelový přednáškový sál, kde se od září 2001 začaly organizovat besedy pro širokou veřejnost a kurzy počítačové gramotnosti pro knihovníky z celého kraje. Místnosti sousedící se sálem byly využity pro sklad půjčovny beletrie a populární beletrie a pro Britské centrum, které bylo zřízeno v knihovně na základě trojstranné smlouvy mezi magistrátem, Britskou radou a knihovnou. Veřejnosti začalo sloužit od 12. února 2002.

Podle příkladu Britského centra se stala součástí čtenářského průkazu fotografie uživatele knihovny, a proto se začaly vyměňovat průkazy dospělých čtenářů. Knihovna v tom roce uspořádala 2. ročník celostátní soutěže Psaníčko a poprvé v knihovně přespávaly děti v rámci Noci s Andersenem. Krajské metodické oddělení bylo posíleno 1 pracovníkem, aby knihovna mohla kvalitně zajišťovat regionální funkce v Ústeckém kraji. Na webu se vystavil souborný katalog OMO a začalo se s ukládáním článků do T Series. Budova v ul. W. Churchilla dostala novou fasádu.

V lednu 2003 byla zpracována Koncepce zajištění výkonu regionálních funkcí v Ústeckém kraji na léta 2003 až 2005. Do T Series bylo ukončeno ukládání údajů o knihách na pobočkách, začaly se ukládat CD-ROM a DVD jako elektronické dokumenty (sign. E), byla zavedena signatura K pro kartografické dokumenty. V polovině roku bylo rozhodnuto o zavedení nových znaků MDT. Byly vytvořeny nové webové stránky knihovny i nové stránky OMO. V listopadu 2003 vyšel poslední svazek bibliografické ročenky Severočeský kraj v tisku (za roky 1973-74) a tím byla tištěná řada za roky 1967 až 1990 dokončena. Byla opravena střecha objektu V. Hradební 51 a v podkroví vytvořeny inspekční pokoje.

Vzhledem k velké poruchovosti datového propojení obou hlavních budov, ke které docházelo už od konce r. 2002 byl zpracován projekt připojení knihovny k metropolitní síti a podán v rámci grantu VISK 3. I když knihovna získala z grantu na projekt jen část finančních prostředků, díky pochopení krajského úřadu se tato investiční akce mohla zahájit v dubnu 2004. Dofinancování akce totiž zajistil krajský úřad ze svých prostředků. Od prosince 2004 jsou tak hlavní budovy knihovny propojeny optickými vlákny, takže se tím zvýšila rychlost stávajícího připojení z původních 10 Mbps na 1Gbps. Opravou zídky památkově chráněné budovy v ul. W. Churchilla 3 byla završena investiční akce zahájená v devadesátých letech minulého století.

Na konci roku 2004 se začaly přidělovat znaky konspektu, harmonizovat autority a nové záznamy odesílat do Souboru národních autorit. Pobočkám začalo hrozit, že zaniknou, protože objekty, v nichž sídlí, byly nabídnuty k prodeji. Kvůli prodeji musela být uzavřena pobočka v Mojžíři k 30. červnu 2004 a vystěhována. Náhradní prostory našla v základní škole, kde byla slavnostně otevřena 17. ledna 2005.

Rok 2005 proběhl ve znamení oslav 60 let knihovny. Během roku se připravoval scénář výstavy a filmu o knihovně, což vyžadovalo prohlédnout stovky fotografií a dobových předmětů, pročíst stovky stran knihovních plánů a ročních zpráv. Během letních prázdnin došlo k položení nové podlahové krytiny v půjčovně odborné literatury. Oslavy pak vyvrcholily 16. listopadu setkáním bývalých a stávajících zaměstnanců, na němž byl promítnut film a předány pamětní listy téměř padesáti zaměstnancům. Aby se vyřešil kritický nedostatek skladovacích prostor, byl zpracován investiční záměr stavby „Rekonstrukce objektu v ul. Stroupežnického na depozitář Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem“. Regionální funkce začal financovat místo státu Ústecký kraj.

V březnu 2006 rozhodl Ústecký kraj o přidělení dotace na vykonávání regionálních funkcí pro knihovny Ústeckého kraje pouze ve výši 7 500 tis. Kč, což byla nejnižší částka na obyvatele v porovnání s ostatními kraji v republice. V červnu se poprvé konaly Cambridgeské zkoušky v prostorách knihovny. Protože stávající automatizovaný knihovní systém T Series během let morálně zastaral, byl v r. 2006 na základě výběrového řízení vybrán systém Clavius SQL verze MS SQL 2005 od firmy LANius. Do konce roku byl systém nainstalován na nový databázový server i s prvotním vzorkem překonvertovaných dat. V září 2006 nechal krajský úřad zpracovat investiční záměr Evropské knihovny na dvoře v ul. W. Churchilla. Architektonické řešení se však stalo terčem kritiky veřejnosti.

V roce 2007 knihovna poprvé získala peníze na projekt Kramerius, a to jak z grantů ministerstva, tak i Magistrátu města Ústí nad Labem. Vlastní projekt spočívá v mikrofilmování, následné digitalizaci starých a vzácných fondů a jejich zpřístupnění na počítačích. Ústecká knihovna se zaměřila na převedení regionálních novin vycházejících na Ústecku v letech 1945-1948. Knihovna uspěla i s projektem Aktualizace hardwaru v počítačové učebně, díky němuž došlo v počítačové učebně k obnově všech školitelských PC. Proti stavbě Evropské knihovny na dvoře v ul. W. Churchilla se postavil ústecký magistrát a jím iniciovaná jednání o přemístění knihovny do budovy muzea, která skončila s nezdarem, vedla ke zpoždění zahájení stavby Evropské knihovny o další rok.

V roce 2008 byla dokončena automatizace výpůjčního protokolu na pobočkách. Ještě v prosinci 2007 jsme vyzkoušeli, jak se bude systém chovat na pobočce Hornická. Osvědčil se, a tak 27. března 2008 následovala pobočka Všebořice,
16. dubna pobočka Kamenný Vrch, 25. dubna pobočka Klíše, 21. května pobočka Stříbrníky, 2. července pobočka Krásné Březno a 22. září pobočka Mojžíř. Pobočky jsou propojeny na webový online katalog, takže všichni čtenáři získají informace o úplném fondu knihovny včetně jeho aktuálního stavu a mají možnost využívat v plné míře v pohodlí domova i online služby. Od června 2008 se začaly půjčovat filmy na DVD. Po neúspěšných jednáních o využití budovy muzea či kampusu UJEP pro potřeby knihovny nechal zřizovatel knihovny zpracovat studii posouzení využití objektu Na schodech 4 pro tzv. Evropskou knihovnu. Tu by tvořila půjčovna a studovna odborné literatury (přestěhovaná z objektu Velká Hradební 45) a nově vybudované oddělení cizojazyčné literatury. K objektu Na schodech 4 by byl přistavěn depozitář s kapacitou ca 400 tisíc svazků.

Na začátku roku 2009 byla dokončena projektová dokumentace a vydáno stavební povolení na přestavbu objektu bývalého učiliště spojů v ulici Na schodech na Evropskou knihovnu. Investiční prostředky se však nepodařilo získat z Regionálního operačního programu. V letních měsících proběhla revize fondu sklad Vaňov signatury S a IS. Po revizi došlo k posunu fondů a fond obou signatur byl definitivně uložen. V lidové části knihovny byl zrevidován volný výběr a sklady v budově W. Churchilla. Do vybudovaného depozitáře Chabařovice byl přestěhován fond již nevycházejících a málo využívaných svázaných časopisů. V Týdnu knihoven se navíc začalo s půjčováním brýlí a deštníků a s online předregistrací. Pro uživatele knihovny byl vydán stručný barevný průvodce po službách knihovny.

Oddělení pro děti a mládež začalo pořádat od ledna 2010 akci Letem světem s Pimprletem. Knihovna spustila nové webové stránky, vytvořila profil na Facebooku a Twitteru. Zavedla on-line objednávky ze skladu ve Velké Hradební. Přístup k internetu se zvýšil na 40 Mbps a v knihovně byly instalovány nové OPACy (tenký klient). Depozitář v Chabařovicích byl vybaven dalšími regály a začal se provozovat rutinně. V prosinci 2010 byla zavedena možnost vracet dokumenty v kterémkoli oddělení či na jakékoli pobočce.

Od ledna 2011 začal platit nový ceník. Roční poplatek u studentů a důchodců se zvýšil o 50 Kč na 100 Kč, u dospělých čtenářů o 100 Kč na 200 Kč.

(Výtah z publikace Ústecká veřejná knihovna 1945 – 1995, Ústí nad Labem: 1995. ISBN 80-7055-44-9, doplněný o nová fakta do r. 2011)

Příloha: Užívané názvy knihovny od roku 1945

obdobínázev
1945-1946Městská veřejná a studijní knihovna
1946-1950Ústřední knihovna města Ústí nad Labem
1951-1953Krajská lidová knihovna
1953-1958Krajská knihovna Maxima Gorkého (též Krajská lidová knihovna Maxima Gorkého)
1958-1963Městská knihovna Maxima Gorkého (též Knihovna Maxima Gorkého)
1963-1979Krajská knihovna Maxima Gorkého
1979-1990Státní vědecká knihovna Maxima Gorkého
1991-2001Státní vědecká knihovna v Ústí nad Labem
2001-dosudSeveročeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem

tipy hudebního odd.

Pí a jeho život Planeta oceán Twilight sága Zabiják Joe Zabít tiše Země bez zákona Anna Karenina Divoši Kletba z temnot Na divoké vlně

Mapa webu    RSS    © Severočeská vědecká knihovna    Poslední aktualizace: 11. 4. 2016 11:58